Supermarine Spitfire je nepochybně nejslavnější britskou stíhačkou II. světové války. Jeho původ se dá vysledovat již ve 20. letech, kdy jeho konstruktér Sir Reginald Mitchell stavěl rychlostní plovákové letouny, které vyhrály třikrát za sebou slavný Schneiderův pohár. Spitfire, průběžně zdokonalovaný a poháněný stále výkonnějšími motory, bojoval od prvních dnů války až do jejího konce. Ve verzi Seafire se sklopnými konci křídel a přistávacím hákem se dostal i paluby letadlových lodí; se Spitfiry Mk.IX se domů vrátily i tři československé perutě sloužící v RAF...

Stroj ve stavebnici je verze FR MK.XIV určené pro ozbrojený fotografický průzkum v nízkých výškách s motorem Griffon 65, který sloužil od roku 1945 v Indii – nejprve u RAF a poté u indického letectva. Po generální opravě se nyní nachází ve vlastnictví The Fighter Collection v Duxfordu a létá v barvách osobního stroje wing commandera Johnnieho Johnsona (JE-J, MV-268).

ARF stavebnice legendárního britského stíhacího letadla klasické celobalsové konstrukce pro pohon benzínovým motorem 50-60 ccm pro zkušené piloty obřích modelů. Skoro dvaapůlmetrový Spitfire je ideálním projektem pro modeláře, který má již zkušenosti se obřími modely pro motory 30-50 ccm, a hodlá se pustit do létání s většími a složitějšími maketami rychlých strojů s vyšším plošným zatížením. Díky vysokému stupni "předpostavení" jde dokončení modelu celkem rychle a snadno - samozřejmě, vzhledem k velikosti modelu a složitosti palubní elektroniky a mechanismů zatahovacího podvozku to není projekt pro zelenáče.

Trup je klasické konstrukce z balsy a překližky s odnímatelným laminátovým krytem motoru a průhledným krytem kabiny. Motor se montuje v poloze hlavou dolů na odpovídající lože na překližkovou motorovou přepážku, doporučujeme použít odpružené lože se silentbloky. Prostor pro serva směrovky, přepouštěcího ventilu zatahovacího podvozku a plynu se nachází v trupu nad křídlem; snadný přístup zajišťuje odnímatelná horní část trupu.

Dvoudílné křídlo s polosouměrným profilem je klasické konstrukce s balsovými žebry a tuhým potahem. Křídlo se nasouvá z boku na dvě robustní duralové trubkové spojky. Křidélka i odštěpné vztlakové klapky jsou ovládány vždy párem serv umístěných v křídle.

Ocasní plochy jsou konstrukční se souměrným profilem a tuhým celobalsovým potahem kýlovky a vodorovného stabilizátoru. Servo směrovky je uloženo v trupu v prostoru před kabinou; směrovka a ostruha jsou ovládány lankovými náhony. Serva výškovky jsou nainstalována ve vodorovném stabilizátoru.

Celý model je potažen speciální polomatnou nažehlovací fólií s naznačenou paneláží vytvářející velmi realistický "válečnický" barevný finiš, všechny laminátové díly jsou nastříkané barvami odolnými vůči účinkům paliva.

Podvozek je pneumatický zatahovací ostruhového typu s odpruženými hlavními nohami.

Pro ovládání modelu budete potřebovat nejméně devítikanálovou RC soupravu. Serva vyhoví standardní 3-5 kg.cm pro plyn, sytič a přepouštěcí ventil podvozku; silná standardní s tahem 10-20 kg.cm pro kormidla a klapky. Vzhledem k počtu a síle použitých serv a velikosti modelu dbejte na dobře vyřešené napájení s akumulátory o dostatečné kapacitě s kabeláží o dostatečném průřezu.

Stavebnice obsahuje: postavený a nažehlovací fólií potažený trup, křídlo a ocasní plochy, nastříkaný laminátový kryt motoru, pneumatický zatahovací podvozek, kola, palivovou nádrž, 150 mm vrtulový kužel pro dvoulistou vrtuli, sadu příslušenství, maketový interiér kabiny včetně miniaturního W/Cdr. Johnnieho Johnsona a obrázkový návod.

Upozornění

Dle Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí a Prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel jsou provozovatelé a piloti bezpilotních létajících prostředků (klasické modely letadel, multikoptéry, drony), které mají hmotnost vyšší než 250 g nebo nesou kameru nebo jiný senzor schopný jakkoli zachycovat osobní údaje, povinni se registrovat (v ČR u Úřadu pro civilní letectví). Další informace najdete zde: Registrace provozovatelů a pilotů dronů