Jednomístný vysokovýkonný větroň K8B německé firmy Alexander Schleicher (konstrukce Rudolf Kaiser - proto ono "K" v označení) patřil na konci padesátých a v průběhu 60. let mezi světově nejrozšířenější typy. Představuje jeden z vrcholů klasické konstrukce z dob před příchodem kompozitních materiálů a supervýkonných laminárních profilů navrhovaných s pomocí počítačů - trup měl svařený z tenkostěnných ocelových trubek a potažený plátnem; celodřevěné křídlo a ocasní plochy byly potaženy překližkou a plátnem. I bez kompozitů ale v roce 1968 jeden americký K8B vytvořil světový rekord v cílovém letu s návratem o délce 767 km. Celkem bylo postaveno přes 1 100 kusů K8B ve třech verzích; provedení K8B s elegantní jednodílnou "bublinou" krytu kabiny zlepšující výhled z kokpitu bylo nejpočetnější.

Šestimetrový K8B z produkce firmy Phoenix Model určený především pro aerovlek a termické létání věrně reprodukuje tvary skutečného stroje a bere i ohled na původní konstrukci. Trup tvoří lehká konstrukce z překližkových a balsových přepážek a smrkových a balsových podélníků potažená nažehlovací fólí Oracover. Přístup k palubní elektronice zajišťuje odnímatelný kryt kabiny - pod čirou "bublinou" najdete maketu palubní desky a pilota tisknoucího se soustředěným výrazem knipl při ustřeďování větroně do stoupavého proudu. V přídi je již zabudován vlečný háček pro aerovlek.

Čtyřdílné křídlo s profilem HQ/W-3/10 nasouvané z boku na spojku tvořenou robustní duralovou trubkou je klasické konstrukce s torzní skříní s balsovým tuhým potahem a potahem nažehlovací fólií Oracover. Vnější části křídel s křidélky jsou demontovatelné, spojují se dvěmi uhlíkovými trubkovými spojkami a zajišťují šrouby. Křidélka jsou ovládána dvěma servy s krátkými přímými táhly; realisticky tlustý profil křídla s klenutou střední křivkou dává dostatek prostoru pro použití serv libovolné velikosti. Konstrukce křídla je připravena pro instalaci duralových aerodynamických brzd systému Schempp-Hirth (nejsou součástí stavebnice).

Ocasní plochy v klasickém uspořádání jsou celobalsové, vodorovný stabilizátor má celobalsový potah; celý ocas je opět potažen Oracoverem. Pro snadnější přepravu jsou vodorovná i svislá ocasní plocha demontovatelné, upevňované šrouby. Směrovka a výškovka jsou ovládány prostřednictvím krátkých drátových táhel silnými servy standardní velikosti uloženými v ocasní části trupu resp ve vodorovném stabilizátoru. Další standarní servo ovládá vlečný háček tvořený vodící trubicí vlepenou do přídě a posuvným příčným čepem.

Přistávací zařízení je jako u "dospělého" K8B tvořeno jedním neodpruženým kolem napůl vyčnívajícím z obrysu trupu.

Pro ovládání modelu budete potřebovat pět serv standardní velikosti - pro vlečný háček vystačí běžné typy s tahem 3 kg.cm, pro křidélka a ocasní plochy je vhodné raději volit serva s tahem 10 kg.cm nebo více. Použijete-li brzdy, doporučujeme silnější standardní serva 5-6 kg.cm.

RC souprava v zásadě vystačí běžná šestikanálová počítačová s mixem flaperony pro ovládání křidélek, mixem pro 2 serva na výškovku a přepínačem pro ovládání vlečného háčku, ale vhodnější bude použít pokročilejší 8- nebo vícekanálovou umožňující individuální nastavování všech ovládaných funkcí a serv.

Stavebnice obsahuje: konstrukční trup, křídlo a ocasní plochy potažené Oracoverem, sadu příslušenství a návod.